Jakuba Katalpa – Němci

Tuto knihu jsem pořídil před rokem, možná dvěma (ať žijí prázdninové slevy na paperbacky od HOSTu). Původně jsem domů pořídil Doupě, které jsem kdysi před zkouškovým rozečetl, ale již se k němu nevrátil (napsat do čtenářského listu, že to chci dočíst!), pak si o Katalpě zjistil více a pořídil v letní akci Němce. Nakonec právě je jsem dočetl jako první.

U Němců je třeba vydržet začátek. Příběh je tam mnohdy protkán zdánlivě nedůležitými vsuvkami, které ale posléze zapadnou do skládačky, neboť hlavní dějovou linku uvádí do kontextu doby. Jak se člověk přehoupne přes tyto nezbytně zbytné části, odhalí se mu příběh o pravdě. O tom, že pravda se dá interpretovat mnohými úhly pohledů a že každý ji projektujeme dle našich zkušeností a dle našeho okolí.

Chápu, proč i ten roztrhaný začátek prošel redakcí a editor to nechal v podobě, v jaké se dostala kniha na pulty. Právě s tím začátkem působí kniha hodně svojsky a není to v konečném pocitu z knihy proti ní. Jen je potřeba mít s knihou na začátku trochu trpělivosti.

Celkem za mě 4 gumové medvídky z 5