Když jsem dočetl Medvědín, bylo takřka jasné, že navazující My proti vám si přečtu též.

Příběh přímo navazuje na události z Medvědína, proto budu opět hodně neurčitý, abych se vyhl spoilování.

Jak moc můžete být jiní, abyste ještě byli přijati společností? Jak moc už musíte být jiní, aby vás společnost vyvrhla? Zatímco Medvědín je příběhem o úspěchu a o tom, že si mnozí myslí, že si mohou dělat úplně všechno a projde jim to, My proti vám rozehrává téma jinakosti – ať už jsme jiní tím, co se nám stalo, či máme jinakost danou – jak moc nás ta naše poznamená? A jak moc naše jinakost poznamená vztah společnosti k nám?

Zajímavé čtení, které mi ale místy lezlo na nervy zbytečným mícháním několika nesouvisejících situací do sebe tak, aby ve čtenáři násilně autor vybudoval napětí i v momentech, kdy vlastně o nic nejde. Možná mi to lezlo na nervy tím, že je to třetí knížka Fredrika Backmana za poslední měsíc, kterou jsem přečetl… Je to totiž jeho oblíbený styl gradace. Možná ale toho už bylo v této knize moc.

Proto si My proti vám ode mě odnáší tři a čtvrt medvěda z pěti.